Proč jsem se stala vegetariánem...
Říjen 2008
Chtěla bych mít...
29. října 2008 v 2:37 | Ethnea | Jak líbá múza...Školní práce na téma: Chtěla bych mít...
Ze zvířecí říše
29. října 2008 v 1:31 | Ethnea | Traditional ArtTaky jsem zkoušela několik obrázků zvířat.
A co trocha zeleniny?
29. října 2008 v 0:37 | Ethnea | Traditional ArtCiste naturalisticky, nehledejte v tom zadny skryty smysl...
Krajina, jak ji vidím já
28. října 2008 v 20:18 | Ethnea | Traditional ArtNěkolik starších výtvorů... Starších znamená pět a více let zpátky.
Cestou necestou
28. října 2008 v 2:52 | Ethnea | Jak líbá múza...Stará více než 8 let. Napsaná dítětem, a přesto na ní ještě pořád něco je.
Otroci
28. října 2008 v 2:50 | Ethnea | Jak líbá múza...Jedna hodně stará. Dneska bych to už asi udělala jinak. Ale co je psáno...
Když padá hvězda
28. října 2008 v 2:47 | Ethnea | Jak líbá múza...Taková mrazivá, noční a krásně smutná...
Hovory
28. října 2008 v 2:45 | Ethnea | Za koncem cestyUž je to skoro rok, co jsem Ti napsala dopis. Nechyběl jsi mi. Ani teď mi nechybíš. Ale přesto si vzpomenu...
M buď mým mostem
28. října 2008 v 2:35 | Ethnea | Jak líbá múza...Hodně starý pokus o kaligram. Vlastně úplně první...
History of...
28. října 2008 v 0:43 | Ethnea | Každodenní maličkostiV průběhu blogování dostanu pravděpodobně chuť uveřejnit některé své starší práce a výtvory. Dokonce se může stát, že je již budete znát. Je to možné.
Dříve se objevovaly na eithne.bloguje.cz.
Tento blog uz neexistuje.
... z nedostatku casu.
Zrození
28. října 2008 v 0:39 | Ethnea | Každodenní maličkostiTak už je to zase tady.
Bez dlouhého rozmýšlení se opět vrhám rovnýma nohama do střádání myšlenek.
Naposledy jsem začala také zčista jasna a vydrželo mi to přes rok (pod nickem Eithne na bloguje.cz).
Nebudu se do ničeho nutit, ani se vymlouvat na nedostatek času.
Nekopíruju materiály z jiných webů a blogů. Uvádím jen svou tvorbu, své myšlenky. Pokud mám chuť uvést sem něco, co mě zaujalo a není to mým výtvorem, uvedu odkaz nebo autora.
Za komentáře a "feedback" budu vděčná, proto to všichni děláme...