Cestou necestou

28. října 2008 v 2:52 | Ethnea |  Jak líbá múza...
Stará více než 8 let. Napsaná dítětem, a přesto na ní ještě pořád něco je.



Cestou necestou

Sněží
venkovní chlad
se vkrádá do duší.
Mrzne
stále doufám
že se led nezlomí.
Zahrabal ses
hluboko do země.
Tam
přečkáš ten nečas.
Přesto
ti mráz zalez´
za nehty.
Hlava ti padá
jako když utne
Chybí jí tělo.
Tělo jež zkamenělo
válí se v písku
utonulo.
Křičí
už i tvé oči
Já ty své
klopím k zemi.
Bojím se
utopit se v nich.
Cesta uhnula
uhýbám taky
pohledem.
Odmítám
zůstat.
Odejdu
následujíc tělo
do propasti
snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 8. srpna 2009 v 16:18 | Reagovat

ve spárech syrové země ...

2 Domča Domča | Web | 10. července 2012 v 20:42 | Reagovat

krásna báseň :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama