Em 1

6. dubna 2010 v 1:28 | Ethnea |  Z mého pera
První část rozepsaného příběhu "Em".
Ještě jsem chtěla slíbit, že se pokaždé pokusím připojit i nějakou ilustraci, ale nebyl by to fér slib. Vím, že to bude spíš výjimečně.



Seděla na lavičce a snažila se v batohu najít ty zatracené plavky. Věděla, že ji přivezli pozdě, všimla si, že v šatnách nikdo není, věděla to vlastně už dávno před tím, než vystoupila z té dodávky. Jen o důvod víc, aby byla zase jiná. "No ták," téměř vzlykla, jak z batohu vyhazovala na zem všechno oblečení. Vzdáleně sem z bazénu doléhal křik a šplouchání vody. Em ty zvuky už ani nevnímala a dál přehrabovala obsah batohu. Najednou strnula. Z druhé části šaten se ozvaly kroky. Em se přikrčila na lavičce a na okamžik se přestala věnovat batohu. Uslyšela hlasy. "Zítra uspořádáme přespolní běh, aspoň budou mít děti zase nějakou zábavu." "Dobře, to by šlo. Do konce týdne ještě musíme stihnout zdravotní prohlídky a fotografování, tak to bude už poslední akce tohoto měsíce." Musely to být vychovatelky, pomyslela si Em. Ušklíbla se a obrátila oči v sloup. "Bezva, takže další pitomá akce. Nenávidím je. Nenávidím je všechny." Ponořila paže zpátky do batohu a vyházela na zem zbytek oblečení. Vzdychla a svlékla si bundu. Nohou v modré ponožce několikrát rozhrábla hromadu triček, ale plavky nenašla. Vstala a došla až ke dveřím od sprch, odkud viděla prosklenými dveřmi až k bazénu. Ostatní už plavali a skákali do vody. Zrovna když přemýšlela o tom, jestli mezi ně někdy zapadne, zavadila pohledem o šatny na protější straně bazénu. Hned vedle šaten byly dveře vedoucí na zahradu. Vlastně se ani nerozmýšlela. Svižným krokem se vydala na druhou stranu. Nepřemýšlela o ničem, prostě šla. Z bazénu vyskočila tmavovlasá dívka a vyběhla za ní. "Kruci!" blesklo Em hlavou. Věděla, že vzbuzuje pozornost, energicky kráčela podle bazénu a měla na sobě džíny a tričko. Dívka na ní křikla. "Kam jdeš?" zeptala se. "Nikam!" odsekla Em. "No, tak co se s tebou děje?" nepřestávala dotírat. Em už toho měla právě akorát dost. Zastavila se, počkala na cupitající dívku, a když se přiblížila, prudce do ní vrazila. Dívka zavrávorala a spadla do bazénu. Ten hloupý incident přilákal pohledy většiny lidí, ale Em na nic nečekala a rozběhla se k venkovním dveřím. "Prosím, ať nejsou zamčené," křičela uvnitř své hlavy. Při posledním kroku zatajila dech, sáhla po klice a s trhnutím dveře otevřela. Neztrácela čas tím, že by se ohlížela, beztak věděla, že za ní někdo utíká. Vyběhla rovnou na zahradu. Několik lidí za ní křičelo, ale Em věděla, že se nesmí zastavit. Tohle byla příležitost, která se už nebude opakovat. Utíkala přes tlející listí a slyšela, jak jí ponožky čvachtají na mokré trávě. Šíleně to klouzalo a Em napadlo, že si je raději měla sundat. Když uběhla pár desítek metrů, odvážila se poprvé ohlédnout. Několik dospělých se vydalo za ní, ale neměli šanci. Em běžela svůj životní závod. Stále zrychlovala a máchala přitom rukama, jak jí podkluzovaly nohy. V plících ji bodal ledový podzimní vzduch a do očí padaly první dešťové kapky, které se snášely z těžkého olověného nebe. Em se snad jen na sekundu zamyslela nad ironií toho, že její modré ponožky budou úplně špinavé, když pochopila, že se blíží na konec zahrady. Vůbec nevěděla, co bude dělat dál. Nic si neplánovala, prostě běžela. Těsně před plotem stál velký žlutý kontejner. Nesnášela skákání přes překážky a už vůbec ne přes veliké překážky, ale neměla na výběr. Skousla si ret, zatajila dech a odrazila se. Někdy během toho šíleného letu stačila položit ruce na víko plastového kontejneru a mírně se odrazit. Pak byla chvíli tma. Ještě než se stihla zastavit, otevřela Em oči a zjistila, že se míhá na blátivé cestě. Špinavá, potlučená a úplně mokrá. Co bylo ale povzbudivé, že cesta byla na druhé straně plotu. Rychle se zvedla ze země a s bolestným výrazem ve tváři pokračovala. Musí se schovat, teď hned! Už nemá sílu, všechno ji bolí a začíná ošklivě sípat.

Em 1 running
Utíkala přes tlející listí a slyšela, jak jí ponožky čvachtají na mokré trávě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mikeila Mikeila | Web | 7. dubna 2010 v 15:27 | Reagovat

Pěkné, doufám, že to bude mít pokračování, zatím jsem moc nepochytila pointu :-)

2 ethnea ethnea | Web | 7. dubna 2010 v 18:42 | Reagovat

[1]: Diky. To je v poradku, pointa se jeste neudala. Pribeh zacina prakticky od prostred. Ctenar se postupne dozvi, so se stalo, a dej zacne teprve gradovat. =)

3 pavel pavel | Web | 9. dubna 2010 v 10:03 | Reagovat

rád si přečtu pokračování, začalo to slibně :-)

4 ethnea ethnea | Web | 9. dubna 2010 v 10:18 | Reagovat

[3]: Dekuju. :-)

5 Ranya Ranya | Web | 14. dubna 2010 v 12:10 | Reagovat

Není to špatné a začíná to docela hezky, ale hodilo by se pohrát si s odstavci, aby se to snáz četlo..;)

6 Geisha Geisha | Web | 14. dubna 2010 v 15:28 | Reagovat

Jéééé i obrázek tu už je :) Krásný

7 ethnea ethnea | Web | 14. dubna 2010 v 17:53 | Reagovat

[5]: Hmm to je docela trefna poznamka, napravim to. Diky.

[6]: Diky. =)

8 Matyáš Matyáš | E-mail | Web | 15. února 2012 v 13:55 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama