Chvíle absolutního štěstí

15. září 2010 v 21:57 | Ethnea |  Photography
Občas přijdou, když je nejméně čekáte



Včera jsem se během poledne vypravila s rodinou do lesa. Že si trošku zahoubaříme. Přiznám se, že jsem jela moc ráda, ne tedy, že bych byla nějaký vášnivý houbař, ale procházky po lese miluju.

Počasí jako by fungovalo na povel. Polojasno, sluníčko občas vykouklo mezi stromy, mírný teplý vánek, ani horko, ani zima. Vdechovala jsem velkými doušky ten svěží letní vzduch, zatímco jsem labužnicky kráčela ve vysoké suché trávě nebo poskakovala v mechu. Občas jsem prostě zavřela oči, natočila hlavu proti větru a nechala si čechrat vlasy. V tu chvíli jsem se cítila tak volně a bezstarostně. Nakonec jsem si pod vysokými stromy lehla do trávy a fascinovaně pozorovala pohyby větví a poslouchala šustění listí ve větru. Byla jsem opravdu šťastná, jako už dlouho ne. Nepotřebovala jsem k tomu žádnou konkrétní věc ani situaci. Byla jsem šťastná jen tak. Škoda, že ten pocit pominul, strašně ráda bych to vrátila.

Mám jenom fotku. Obrázek zachycující jediný bod v čase (kvalita není nic moc, je to foceno pouze mobilem).

Look Up
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Atyiya Atyiya | Web | 15. září 2010 v 22:00 | Reagovat

Mě se ta fotka líbí, jako by jsi fotila nějaký středobod něčeho... ;-)

2 karaipuku karaipuku | E-mail | Web | 15. září 2010 v 22:39 | Reagovat

jj to je pohoda,pohodička,polehávat a sledovat to nádherné divadlo,které předvádí koruny stromů a oblohu.ta fotografie tu krásnou atmosféru nádherně vystihuje.tyhle krásné pohledy televize nevymyslí

3 ratuska ratuska | Web | 16. září 2010 v 4:31 | Reagovat

Nádherné :-). Vzpomněla jsem si na letní polehávání na louce pod stromy :-).

4 Geisha Geisha | Web | 16. září 2010 v 6:38 | Reagovat

Ostatní lítají po lese a sbírají houby, a ty se válíš? :D :D Já procházky v lese taky miluju, bohužel v blízkém okolí žádný les neroste, takže musíme jednou za čas vycestovat :)

5 lenny lenny | Web | 16. září 2010 v 8:43 | Reagovat

Když jsem v lese, tak to na mě někdy taky přijde... Chtít si kleknout na kolena a děkovat, že JSEM.
Les je nejkrásnější chrám, stromy pilíře, a nahoře slunce - svorník dokonalosti ...

6 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 16. září 2010 v 15:43 | Reagovat

Skvělá fotka, s pocitem...
Mám lesy moc rádo, všemožné lesy... co rádo, zbožňuji procházení se a souznění s lesíkem, pocit vánku na tváři a trávu šimrající nožky a moje chloupky. Takovéhle pocity je třeba si naplno užít... nikdo ti je nevezme, jenom může dát :-)

7 Vendy Vendy | Web | 16. září 2010 v 23:03 | Reagovat

Krásný pocit... někdy to člověka přepadne a to je lepší si hned chvilku vychutnat, i bez jacobsů a tyčinek s čokoládou či bez.
Čistý vzduch, voňavý, sluníčko a klid. Dobrá kombinace. A parádní fotka!

8 Lucerna Lucerna | Web | 17. září 2010 v 7:48 | Reagovat

to muselo byt krasne, konec stresu len pocuvanie sumenia stromov.. uzasna predstava :-)

dakujem za pochvalu medvidka, dal mi veru zabrat :-D

9 Janinka Janinka | Web | 18. září 2010 v 14:33 | Reagovat

Nádhera, úplně to cícím taky. A vracím se tak do dětských let, kdy jsem takových chvil zažívala nespočet...

10 ethnea ethnea | Web | 21. září 2010 v 13:51 | Reagovat

[1]: To je pravda, mela jsem stesti, ze primo nad hlavou se ty stromy tak pekne sesly. =)

[2]: Dekuju a souhlasim, tohle se v televizi nevidi.

[3]: Na louce je to taky moc prijemne, hlavne proto, ze tam nepichaji zadne vetvicky a clovek pak nema na zadku smulu od sisek. :-D

[4]: Vsak my take cestujem, v blizkem okruhu (na dojiti pesky) mame akorat pole. Tenhle les je od nas asi 8 kilometru vzdalen.

[5]: Lepe bych to nenapsala. =) Diky.

[6]: Souhlasim, ted kdyz je mi obcas smutno, staci se podivat na tu fotku a zase citim vitr ve vlasek a slysim to sumeni.

[7]: Hehe, pravda, pravda, kam se na to hrabe cokolada.

[8]: Jen by to clovek potreboval casteji. =)

[9]: Zkus to nekdy, treba jen na minutku, jako dospely to clovek oceni jeste mnohem vic.

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. září 2010 v 22:12 | Reagovat

Okamžitý pocit možná pominul, ale jeho obraz v duši zůstal (a teď nemyslím, jen tu fotku). A taky to skvělé vědomí, že to jde a že to umí být (třeba úplně nenápadné) ono :-)

12 ethnea ethnea | Web | 26. září 2010 v 2:05 | Reagovat

[11]: Ano, presne tak, v tu chvili jsem videla, ze to jde. Bylo by hezke se takhle ujistovat casteji.

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. září 2010 v 20:24 | Reagovat

Tak moc přeju, aby se to přiházelo co nejčastěji.

14 Amelie Amelie | Web | 31. srpna 2011 v 11:31 | Reagovat

Krásná fotka, má příjemnou atmosféru. Ráda fotím podobné výjevy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama