Osmáčci

29. září 2010 v 19:59 | Ethnea | Každodenní maličkosti

Tři malá chlupatá klubíčka, která se mnou bydlí.

Jak ta osmáčí mánie vlastně začala?

Už je to docela dávno, kdy jsem si pořídila osmáčka, Rodea. Byl to malý divoch, a když nás opustil, zůstalo v mém srdíčku obrovské prázdno. Takže bylo jasno, že se bude degovat i nadále.

Nejprve jsem přivezla dva osmáčí brášky z Brna. Cestovali skoro 200 kilometrů, ale teď mají svůj domov tady. Jsou strašně fikaní a ohromně mazliví. Prostě zlatíčka.

No a před rokem jsem psala tady: http://ethnea.blog.cz/0909/vitej-chade, jak jsem si pořídila, třetího osmáčka. Je to největší mazel, jakého jsem kdy viděla.

Bráškové se jmenují Hugh a Seth.

Hugh je vždycky rychlejší, ohromně mazaný (pokaždé se mě snaží přechytračit a zdrhnout z klece), ale taky má rád pozornost a drbání. Je pěkně žárlivý (ale to ostatně platí pro všechny, takže cokoli, co dělám, x3). Z klece vybíhá okamžitě (a snaží se minout mou ruku, aby měl volnost a mohl rozkousat co nejvíce kabelů) a miluje volné pobíhání po pokoji. Umí být také nejhlučnější ze všech osmáčků, protože dost často hlodá mříže, a to se dá srovnat se zvukem sbíječky. Když bych všechny tři postavila na startovací čáru, pro dobrůtku si doběhne jako první.

Seth je uvážlivější, pomalejší a rozhodně opatrnější. Z klece se mu tolik nechce, i když má pobíhání venku rád. (Zrovna ví, že o něm píšu, tak píská) Když ale nabízím nějakou dobrůtku, klidně vyleze z pelíšku, aby o nic nepřišel. Na rozdíl od Hughika a Chadika nespí ve své nádherné boudičce, ale má udělané myší hnízdo hned na dně klece a vůbec se nebojí, klidně se tam uvelebí s odkrytým bříškem, cítí se zkrátka bezpečně. Nechá se podrbat, ale rozhodně nevydrží tak dlouho, když nemá chuť, naježí se a píská. Zase je ale nejhodnější a nedělá žádný rámus.

Nejmenší osmáček se jmenuje Chad. Je to mrňousek, na rozdíl od brášků, kteří narostli do průměrné velikosti. Je rozhodně nejaktivnější, neustále běhá. Ale také je to největší mazel, z klece mi pokaždé vyskočí na ruku, uvelebí se na pravém předloktí, položí hlavičku a čeká, až ho začnu drbat a mazlit. Nechal by si líbit úplně všechno. Hrozně rád se zamotává do mých dlouhých černých vlasů. A taky moc rád leze do tiskárny. =D Na dobrůtky si tolik nepotrpí, hlídá si linii.

Nikdy by nikomu neublížili a nekousli, občas to jen naznačí, když se jim něco nelíbí.

Bohužel se nesnesou nastálo a musí bydlet každý sám. I když je často pouštíme k sobě, aby měli sociální kontakt. Nehledě na to, že každého z nich mám denně tak pětkrát z klece venku, protože se chtějí mazlit.

Jsou zvyklí na to, že skoro neustále poslouchám hudbu a umí dát najevo, když se jim vybraná písnička nelíbí, to potom dost hlasitě pískají.

Dokonce někdy mívají noční můry a začnou ze spaní strašně pískat. Potom je potřeba chudáčka malého vzít z klece a utěšovat, dokud se neuklidní. =)

Dřív se taky chodívalo spát podle toho, kdy to chtěli oni. Při intenzivním několikahodinovém hlodání klece se opravdu spát nedá. Ale už se uklidnili.