Proč se mi zase nechce slavit narozeniny
3. října 2010 v 2:04 | Ethnea | Každodenní maličkostiKomentáře
Mohu tě uklidnit, téměř všechny věci, které ve svém věku dělám, jsou pro ostatní "dětinské". V očích spousty lidí jsem vyvrhel, protože je pro ně nepřípustné, aby máma od dvou dětí hrála hry na PS3, stavěla si z LEGA, nebo jinak tvořila. Já nechci být zaškatulkovaná a dělat to, co se ode mně očekává, ráda zůstanu dítětem...
Mně bude v prosinci devatenáct a že bych se na to nějak těšila, to tvrdit nemohu ;) Ale je pravda, že každý věk s sebou nese něco.
Tak to já neřeším :) Mám to štěstí, že všichni v rodině na svůj věk vypadají velmi uspokojivě a hlavně jsou stále praštění a mladí duchem, takže mám dobrý vyhlídky, že i ze mě nebude zapšklá nudná bába....takže to nijak nehrotím :)
Věk je jenom číslo. Doufám, že budeš mít ještě dlouho ulítlý myšlenky a chuť dělat blbiny, i když ne takové jak třeba v patnácti... a já ti držím palce, aby ti ten elán a chuť dělat blbosti, vydržel.
Být praštěný je totiž lepší než být otrávený a nudný! ![]()
Odvahu jít do všeho po hlavě vzbudit ze spaní, bezstarostnost nastartovat a že je něco dětinské? Každý člověk je někde v nitru dítě. I malé stvoření je v nitru ještě malinkatějším. Věk nic neznamená, mladá můžeš být tím, co budeš dělat a jak se budeš cítit...
Hlavně doufám, že se nechceš cítit dospělá...
Šestadvacítka je nádherné číslo a šestadvacet nádherný věk. Možná ti to tak nepřipadne, ale mně to můžeš věřit, i když už se na to skoro nepamatuju
. Přeju vše nejlepší a držím palce, ať ti ta dětinskost zůstane, protože to je pro dospělé ohromná devíza.
Páči sa mi, že kategórie končia tridsiatkou. Pripomenulo mi to Lennonovo "never nikomu nad tridsať!"
Dvadsaťšesť je výborný vek, ale to mi asi aj tak neuveríš...
))
nuz ja som rozmyslala pri svojich narodkach podobne a to som o neco mladsia
kazdy je taky mlady ako sa citi
hehe ja sa este mozem pochvalit tym ze odomns pitala predavacka obcanku a to len pred par dnami.. aspon vyzerame mlado, ked uz na papiery mame taky nasup
(nenapisala si kedy mas ci si mala.. prajem vse naj
)
[1]: No jo, to je na tom to nejhorsi, citim se na 18, ne-li min. Ale okoli se s tim odmita smirit. =)
[2]: Ale bohuzel dost dulezite cislo.
[3]: Ja bych radej 13+(1+3)=17 -> jo to by mi tak akorat vyhovovalo. =)
[4]: Take nesnasim, kdyz me nekdo skatulkuje. Bohuzel ne kazdy dokaze ocenit tu nezavislost, volnomyslnost a vlastni nazor.
[5]: Co dodat, uprimne zavidim. Krasny vek.
[6]: Ok, zavidim znovu. =D U nas vsichni neustale vyzadovali, abych se chovala na svuj vek velmi vyspele...
[7]: Tak to mas asi pravdu, je to lepsi, ale ne vzdy to tak vnima seriozni okoli.
[8]: Mas pravdu, nechci se citit dospela.
[9]: Uprimne dekuju. A neboj, ja asi jeste hodne dlouho nevyrostu (jestli vubec).
[10]: Jo jo, je tezke verit... Tak za rok mi to pripomen a ja ti dam za pravdu, ju?
[11]: Diky. Jaj, tak to jsi mlada a jako bonus vypadas mlade, kdyz po tobe chteji obcanku. =)
Já bych chtěla mít šestnáct :), ale trochu víc rozumu... s tou poslední větou maximálně souhlasím, je až děsivě pravdivá.
a tobě přeju všechno nej :), nebuď smutná, nemysli na to kolik ti je, ale slav! :) a pormiň, že tak pozdě, nějak už nestíhám sledovat stránky, co mám ráda, jako dřív :)
Tak pod tenhle článek se můžu bez skurpulí podepsat. Už proto, že mi před měsícem bylo ... hm, sedmadvacet, Bože, když mi bylo šestnáct, připadali mi lidi takového věku už prostě šíleně staří...a teď jsem takového věku dosáhla a zjišťuju, že to vůbec není pravda. A není to dáno jen tím, že se posunul i můj způsob myšlení. "Staří" mi příjdou i mí (paradoxně časově mladší) bývalí spoložáci ze střední. Už proto, že oni stavěj domy, roděj děti a sázej stromy a já vymetám koncerty a holduju pokleslým zábavám nevázaného života...někde bude asi chyba...ale kde?:) Ať žije zastydlá puberta:)
[13]: Presne jsi to odhalila, ma draha! Mit sestnact, ale soucasny rozum. (Ne ze by to u me s tim rozumem bylo buh vi jake slavne, ale urcite lepsi nez pred deseti lety).
[14]: Deti ve skole na zakladce mi uz minuly rok rekli, ze moje mladi uz pomalu konci. Ovsem, ze jsme se tomu jen silene zasmali, jenze maji pravdu.
Casto, kdyz vidim, jak nekdo nekdo neceho dosahl, si rikam, jasne, ma vek, zkusenosti, ale pak zjistim, ze je jim jednadvacet a dojde mi, ze jsem neco prosvihla. Moji spoluzaci a kamaradi se uz take vdavaji, zeni, stehuji a zakladaji rodiny. Do toho se mi jeste nechce... Vis nejhorsi je, ze se podivam zpatky a rikam si, ze bych to byvala chtela prozit uplne jinak, ale neudelala jsem to. Ted uz je pozde.
Už někdo moudrý řekl:Jsme staří jen tolik,na kolik se cítíme.Vždyť co mezi námi pobíhá mladých staříků či stařenek a starých mladíků či dívek.