For those who don't sleep enough due to staying up late at night for no apparent reason

15. prosince 2010 v 13:52 | Ethnea |  Každodenní maličkosti
Pro ty kteří dostatečně nespí, protože zůstávají vzhůru příliš dlouho, ačkoli nemají žádný důvod




A je to tady zase. Nespala jsem už více než 28 hodin (36-48 hodin není nic neobvyklého), ačkoliv jsem dokončila práci, a mohla bych. Tohle se mi stává každou noc, každý den, kdykoli se chystám jít spát.
Nemůžu, mám nějaký mentální blok.
Nemyslím, že to tak dělám vědomě, jen si vždycky najdu nějakou aktivitu, která mě zabaví, abych nemusela… To jsem nechtěla napsat. Mohla bych, ale… Jsem příliš zabraná do toho, co dělám. Čtu si, poslouchám hudbu, sleduju film, hraju hru, maluju, píšu, je to vlastně úplně jedno. Většinou jsem i skutečně unavená, ale nejdu do postele. Namlouvám si, že chci jen dokončit započatou aktivitu, ale pravda je trošku jiná.
Je mi líto času, který prospím, protože bych si ho mohla užít úplně jinak. Nechci strávit osm hodin v bezvědomí, když můžu relaxovat, bavit se, přemýšlet. Mám rada život, chci být vzhůru a prožít ho, ne prospat. Dokud vyloženě neusnu u svých aktivit, dobrovolně do postele nejdu.
Já vím, že bych měla.
Nejhorší jsou dny, kdy musím druhý den brzo vstávat. Z večera se stává noc, hodiny pomalu ubývají a já chci zůstat vzhůru, zatímco se mnou mé racionální já bojuje a snaží se mě přesvědčit, že následující den bude utrpení, protože dvě hodiny spánku nejsou nic. Vytyčím si cíl. Půjdu v jednu (nikdy nechodím spát před půlnocí). Jenže ono to tak hloupě vychází, zrovna mám něco rozděláno (ideálně si povídám s člověkem z druhé půlky světa), dobře tedy, do půl druhé… Do dvou… Ježiš! Jsou skoro tři, teď už vážně musím… Ve čtvrt na pět se tiše kradu do postele, abych nevzbudila osmáčky (protože by začali pobíhat, hlodat a pískat) a modlím se, abych usnula co nejrychleji. Jako na potvoru to nejde. Neumím usnout na povel. Takhle to nefunguje. Usínám někdy kolem půl páté a v šest, šest pět a šest deset mě na třikrát budí alarm na mobilu. Ano, už jsem přešla ze dvou alarmů na tři, možná i to bude málo.
O tom, jak příšerné takové vstávání je, psát nebudu. Asi jen dodám, že v tu chvíli bych vysypala obsah své peněženky (ať už by v ní bylo cokoli) tomu, kdo by mi přidat další dvě hodiny.
Jenže… Já se stejně nikdy nepoučím. Nechci se poučit. Je tolik krásných věcí na světě a já je chci stihnout všechny.



Pozn.: Název článku je název jedné skupiny na Last.fm, odpusťte mi angličtinu, ale tohle přesně sedí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. prosince 2010 v 14:21 | Reagovat

Taky bych potřeboval, aby měl den minimálně 25 hodin. Mám rozděláno mnoho krásných věcí a času je málo.

2 Deadly Destiny Deadly Destiny | Web | 15. prosince 2010 v 14:50 | Reagovat

Ou... taky mám problémy se spaním, ale až tak fakt ne...:(

3 Kaa-Ya Kaa-Ya | Web | 15. prosince 2010 v 15:19 | Reagovat

Takých nás je víc. Jsem na tom úplně stejně-nejdu do postele, dokud nutně nemusím a celkem prospím tak hoďku v autobuse do školy a další v autobuse ze školy. Jinak se mi povedlo si tak dokonale rozhodit biorytmy, že nespím už vůbec a ani se necítím unavená...

4 Terka Terka | Web | 15. prosince 2010 v 15:45 | Reagovat

Času není nikdy dost ale spánek je opravdu důležitý... Ale i já mívám někdy problémy usnout, zvláště když se mi do hlavy dostane nějaká úžasná myšlenka a já jí potom pitvám a pitvám, když v tom najednou slyším odbíjení hodin na hradě a zjistím, že už je dvanáct a potom jedna. Ale jinak spím vážně ráda, je to příjemný odpočinek a ráno mne štve že musím zase vstávat. :-)

5 ajinak ajinak | Web | 15. prosince 2010 v 18:39 | Reagovat

Taky se mi často stává, že se natolik zaberu do svých záležitostí (teď nemluvím o práci do školy, to je případ sám pro sebe), že bych byla schopná jít spát se svítáním. Naneštěstí - anebo naštěstí - ale bydlím stále s rodinou a tak málokdy přetáhnu druhou, většinou zalehnu už po jedné. Jinak ale spánek nikdy neberu jako něco nepříjemného, naopak mám hodně pozitivní vztah ke svým snům, které naopak málokdy jsou pozitivní.. kvůli těm jsem naopak schopná ráno donekonečna posouvat budíka, jen aby ty (dost často) šílené představy pokračovaly.. není nad inspiraci :-D

6 Geisha Geisha | Web | 15. prosince 2010 v 19:03 | Reagovat

Tak to já skoro neznám. Protože já bych bech svým 7 hodinek spánku asi nefungovala. Pravda, ve zkouškovým toho moc nenaspím, ale pak to zase doháním :D Jediný co mě dohání k šílenství, je úplněk. Vždycky den před, úplněk a den po něm nemůžu spát a bloumám po baráku jak duch. A nepomáhá mi nic, prostě ty tři dny neusnu. A pak to zase doháním :D

7 Čerf Čerf | Web | 15. prosince 2010 v 20:17 | Reagovat

Fungoval jsem kdysi (řadu let) podobně, i když asi ne tak extrémně. Málokdy jsem chodil spát před třetí hodinou, málokdy jsem spal déle než 4 hodiny. Kupodivu ani v takovém zápřahu jsem nikdy nestihnul to, co jsem chtěl, a byl jsem se sebou nespokojený. A pak mi jednou došlo, že všechno, co bych chtěl, prostě v dnešním světě stihnout nejde. A že je možná důležitější pořádně si užít to, co jde, dokonce i spánek (přesně podle hesla "Když musím, tak rád!" :-)). Znám lidi, kteří mají se spánkem pekelné problémy, tak se snažím být pokorný, mít radost, že já takové potíže nemám a zbytečně to netúrovat.

8 Lucy Lucy | Web | 19. prosince 2010 v 17:56 | Reagovat

nápodobně, akorát já teda nechodím až tak děsně pozdě, to vůbec:D

9 Lucerna Lucerna | Web | 20. prosince 2010 v 20:31 | Reagovat

ja zase velmi rada si pospim, z prace pridem vzdy strasne utahana.. je ale fakt ze nestiham niekedy ani co mam nie este vsetko co chcem.. snad sa to zlepsi :-D spanok vsak osviezuje mysel, snad stihnes vsetko co mas v plane ;-) :-D

10 Vládík Vládík | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 2:03 | Reagovat

Super blog ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama