SázavaFest 2011

18. srpna 2011 v 16:56 | Ethnea |  Každodenní maličkosti
A jak to bylo letos?



Na tuhle akci jsem se opravdu těšila, protože mi jako obvykle nevyjde žádná úžasná dovolená v zahraničí. (Nooo, letos tu byla výjimka, samozřejmě famózní Bon Jovi, které nic na světě nepřekoná.) Sázava tedy vždycky spolehlivě nahradila nějaký ten týden vegetu, i když jsou to jen tři dny.

Lupeny zakoupila ségra, a to v časovém předstihu, jako vždycky, nebudeme spoléhat na náhody, že. Den D se přiblížil, sbalily jsme krosny, stan a vyrazily. A nepříjemnosti začaly…

Už předem bylo vyhlášeno, že do stanového městečka - a tedy i do areálu, bude zakázáno vnášet jakékoli jídlo a pití - no to se fakt asi posrali, ne? (Ale že prý bude na místě obchůdek s normálními cenami…) Bezva… Další mínus potom bylo hlášené počasí. Sledovala jsem předpověď jak divá, ale stále vycházelo, že teploty se budou pohybovat kolem 28 stupňů a celé čtyři dny budou přeháňky - skvělé…

SázavaFest byl letos přestěhován z Kácova do Benešova. Už na tuhle změnu jsem koukala dost nedůvěřivě. Ale pořadatelé uváděli jako jeden z hlavních důvodů všudypřítomné bahno, tak jsem alespoň v srdci doufala, že nové místo takové problémy sužovat nebudou.

Ve čtvrtek jsme odpoledne kolem půl páté dorazily na místo. A první nemilé překvápko - do stanového městečka je to letos už za dvě stovky na osobu. No to teda fuj!!! No co, vysolily jsme čtyři kila a pokračovaly do areálu. Bylo fakt hodně dusno, takže jsme se těšily, až postavíme stan, koupíme pití a vyrazíme na obhlídku.


Nejprve nás zarazilo, jak je celý areál maličký - už ten první den se lidé všude mačkali. Tak to fakt nevychytali. A pak přišla pořádná pecka. Skoro všechna stanová městečka jsou plná, stan na stanu, že se někde ani nedalo projít. Nevěřícně jsem zírala. Nakonec jsme ukořistily doslova poslední plácek na dvou mraveništích a půlmetrovém rigolu a postavily stan (to nám šlo kupodivu fantasticky rychle, i přes ty podmínky). Až později jsme se dozvěděly, že někteří šťastlivci stanují v bahně nebo poblíž vosího hnízda…

Další výrazné mínus bylo, že už když jsme procházely, neviděla jsem nikde ta slibovaná koryta s vodou v dostatečném počtu.

Takže po první prohlídce jsme zjistily, že je tam docela málo Toiek, koryta s vodou nejsou nikdo poblíž (do té doby jsme nenašly ani jedno), místa málo, bahno se tvořilo už první den, a to ještě nepršelo, a všude hlava na hlavě. Začínala jsem být slušně otrávená.

Jediné, čeho bylo dost, byly stánky s jídlem - 90% smažené, a s masem… Pro vegetariána fakt ideální… Ale ani ségra nebyla nadšená, kdo by měl ve třicetistupňovém vedru chuť na smažené mastné jídlo? A teď přichází vtipná vložka. U vstupu nikdo nekontroloval, zda někdo nese do areálu jídlo nebo vodu, lidé nosili i celé balíky - a to mi bylo divné. Pak jsme přišly na to, proč. Slibovaný stánek s obyčejným zbožím a lidovými cenami nikde nebyl - prostě lidem lhali…

Asi bych měla přihodit také něco pozitivního… Všude chodily hlídky s panákama Jagera za rozumnou cenu a k panáku přidali havajský náhrdelník ze sytě oranžových květin (umělých, ovšem) - takže na každém človíčkovi zářilo něco sytě oranžového. Taky tam bylo několik prima plážových barů, kde měli docela širokou škálu alko i nealko míchaných drinků (jo, já prostě mojito miluju!), a ty ceny byly letos rozhodně lepší.


Přejdeme k hudební části. Opravdu mám pocit, že každý rok je ta hudební část slabší a slabší - a slyšela jsem to samé říkat hned několik lidí na festu.

První den jsme z dálky vyslechly Rybičky 48 - i když to vážně není zrovna můj styl… =D Potom hráli Sto zvířat - a bylo to parádní, to jsme si fakt užily. A nakonec jsme daly ještě Wohnouty - ale také už z dálky. Zbytek mě moc nezaujal, ale chápu, že to byl první den, a navíc zadarmo, takže se zrovna nepřetrhli.


Daly jsme si k večeři dílek pizzy, doplnily tekutiny a kolem půlnoci vyrazily spát. Eh, no teda "spát". Zalezly jsme do stanu, a protože Jam Stage byla fakt hodně blízko, měly jsme ještě dobré dvě hodiny další hudební program. A jo, dalo se to poslouchat. Takže to by bylo okej. Ale, pak se to zvrtlo. Hned k vedlejšímu stanu dorazil nějaký pár, slečna na šrot, chlapec nám přišel v pohodě. A začalo peklo. Slečna se s chlapcem přes tři a půl hodiny hlasitě rozcházela, nadávala, i sprostě, mlátila ho, vyhrožovala, odcházela a vracela se a vydírala ho, že skočí pod vlak. Vážně jsem měla obrovskou chuť zařvat: "Proboha tak už vypadni, ty krávo!" A že obvykle nebývám sprostá. Když konečně přestala, bylo prakticky ráno a začalo pálit nepříjemné sluníčko, takže ve stanu bylo rázem jak v sauně. Vykašlaly jsme se na to, vstaly a vydaly se hledat koryto s vodou a sprchy.

Tady začíná další funny story, protože když jsme se dobrodily takový kus bahnem, zjistily jsme, že koryto s vodou tam bylo jedno, obsypané velikým davem, a na sprchy v počtu 2 - ano opravdu DVĚ - se táhla tak čtyřhodinová fronta. (Teplá voda stejně hned došla ráno.) A tohle mě už fakt dorazilo. Představa, že by člověk vydržel čtyři dny bez sprchy, byla nemyslitelná. Potkávala jsem stále víc a víc pořádně napružených lidí a všichni pěkně sprostě nadávali.

Tohle pro nás byla poslední kapka - bahnem jsme se probrodily zpátky, zabalily stan a zavolaly si odvoz. Ne, neplánovaly jsme zrušit zbytek festu, ale vymyslely jsme si lepší variantu. Dojet domů, dát si parádní sprchu, dospat ten šílený deficit a na další dva dny si vždy půjčit auto a prostě tam těch padesát kiláků odřídit a zase se v noci vrátit domů.

Nakonec nám to nevyšlo až tak úplně podle plánu. V pátek jsme se už na fest nevrátily, i když nás to celkem mrzelo. Doma přišly nějaké ty povinnosti a byly jsme fakt unavené. Těšily jsme se sice na Mandrage (nakonec stejně ani nevystoupili, ha), Money Business, Vypsanou Fixu (to hlavně ségra) a já na Alphaville. A to nemluvím o tom, že ještě pár dní před festem byl na setlistu i Janek Ledecký (to byl teda pěkný podfuk)…

V sobotu to už ale celé bylo o něčem jiném! Možná proto, že jsme měly pořádný spánek, luxusní sprchu a slušné teplé jídlo. =D Vzaly jsme s sebou dvě láhve vody a v pohodičce dojely na místo. Jediná chybka byla, že parkování a benzín nás dohromady vyšly na další litr… O ou. Jak jsem už předeslala, sobota pro nás byla úplně jiná. Byly jsme svěží, čisté a vyspalé (na rozdíl od 90% ostatních xD ) a užívaly jsme si to celý den.


Nejprve jsme mrkly na Jaroslava Svěceného & Cigánski Diabli - nebylo to špatné, ale minulý rok měl opravdu luxusní show, a tohle tomu bohužel nemohlo konkurovat. Pak jsme se přesunuly na UDG (na ty jsme se těšily) a bylo to skvělé. =) Na momentík jsme mrkli na Belleruche, obešly stánky, koupily nějaké ty placky, daly drink a přesunuly se na J.A.R. - nebyli špatní, ale není to úplně můj šálek kávy, stejně jako další Tatabojs. Co mi to ale všechno vynahradilo, byli Chinaski - jejich show byla úžasná, hráli hodně starých pecek a se ségrou jsme se shodly, že tohle pro nás bylo top vystoupení. Před tím jsme ještě omrkly Hurts a poté The Subways (hlavní letošní taháky). Ok…


Ségra dala před cestou dva Redbully a kolem půl druhé jsme se vydaly domů…

Ještě na okraj - v pátek a sobotu bylo pěkné dusno, naštěstí ani nepršelo, takže veškerý prostor sice vyschnul, ale zase děsně prášil. Místo k sezení bylo mizerné - prach, trochu suché trávy a spousta kamenů. (Zlatý Kácov, kde byla prostě parádní louka.)

Mám takové smíšené pocity ohledně letošního SázavaFestu. Obávám se, že převládá zklamání. A upřímně o dalším roce neuvažuju. Myslím, že vyměníme Sázavu za Open Air - to je totiž úplně o něčem jiném.


Aby vás ten článek nějak nemýlil. Nejsem žádná fiflena a ani nejsem z cukru. Jezdila jsem deset let na skautské tábory do úplné divočiny, kde neexistovala žádná elektřina, tekoucí voda, nebo snad sprchy a záchody. Naším heslem vždycky bylo - jehličí nás nezničí. Ale co je moc, to je moc. A nebo asi prostě stárnu, a to co bych překousla před osmi lety, mi už teď začíná vadit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Geisha Geisha | Web | 18. srpna 2011 v 17:27 | Reagovat

:D :D Koukám, hotová výprava do divočiny :D Já nesnáším velký akce, kde je hodně lidí (a málo prostoru), takže do mě všichni šťouchaj a šlapou po mě, fuj fuj. Nejlepší bylo, když si za mnou na Čarodějálesu stoupla třináctiletá koza a frajersky si zapálila cigáro. Já jakožto správná čarodějnice jsem měla na hlavě celej tužící sprej a modlila se, aby mi to nevzplanulo :D :D Tak hlavně, že sis to užila :)

2 miriabel miriabel | Web | 18. srpna 2011 v 17:38 | Reagovat

sama se také často divím, jaké podmínky jsou ještě brány jako lidské a v jakých lidé dovedou fungovat... :) a rozmazlená mi nepřipadáš, alespoň já jsem v tomhle úplně stejná:)
možná právě proto mě spíše baví koncerty... navíc si můžu vybrat konkrétní skupinu, kterou mi opravdu stojí za to vidět. na festivalech mě vždycky láká jen pár...
ale fotky jsou pěkné:) tak snad jste si to tam, alespoň potom už - umyté a odpočaté, užily:)

3 Maty Maty | 20. srpna 2011 v 12:14 | Reagovat

Sazavu jsme si se segrou uzily (tedy ty kapely). Na festech nejde jen o poslech kapel (i kdyz je to to nejdulezitejsi), ale i o atmosferu, zivot na festu, stravovani a hlavne dodrzovani pitneho rezimu na festu ;-)

4 Vendy Vendy | Web | 20. srpna 2011 v 19:07 | Reagovat

Dobré, ale trochu drahé řešení.
Proto už nejezdím na festivaly, tohle je věc, která mě odpuzuje (myslím tlačenice a problémy podobného rázu - i když, pokud je dobrá parta, ledaccos se dá překousnout).
Taky jsem jeden čas jezdila na vandry a spali jsme pod širákem, ale dnes jsem opravdu pohodlná a postel a teplá voda je mi milejší. I když, dva dny bych to i vydržela... ale ne v třicetistupňových vedrech.
Organizace v tomhle případě totálně selhala, snad budou příští zážitky lepší.
(Krásné fotky!)

5 Amelie Amelie | Web | 30. srpna 2011 v 19:14 | Reagovat

Podobné akce nemusím.. i když to bylo kousek od nás. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama