A do mých ran sůl, prosím

8. června 2012 v 7:00 | Ethnea |  Každodenní maličkosti
Protože někdy máme sny, které se nesplní...



Nebudu konkrétní, ono je to tak lepší.

Někdy má člověk sen, přání, ideu - bez ohledu na to, jak honosně to nazveme, sídlí v nás, nosíme ji ve svém srdci a nepřestáváme toužit. Jenže potom přijde okažik, bod zlomu, procitnutí, kdy se sen rozplyne jako obláček kouře. To období potom je asi nejbolestnější, nebo si to aspoň myslíme. Je to čerstvá rána a potřebuje čas, aby se zhojila. A čas, ten je k nám milostivý, protože i když to tak nevypadá, bolest je menší, zklamání odplouvá, rána se hojí. Není to rychlý proces, ani snadný, ale je nevyhnutelný. A zůstává jizva, která nám bolest připomíná, ale sama o sobě už nebolí.

Člověk si může myslet, že to překonal, jenže potom příjde něco, co tu bolest obnoví, otevře staré rány a nasype do nich sůl.

Měla jsem sen, který se mi nesplnil. (Spíš bych měla říct, sen, který jsem nedokázala splnit.) A teď se můj sen splnil někomu jinému, někomu, kdo si to zaslouží. Ale přesto se mé staré rány otevírají. Přesto to tak moc bolí. A znovu a znovu si uvědomuji, že už další šanci nemám a mít nebudu. Že tohle je už uzavřená kapitola. Že sen, na kterém záviselo všechno, mi protekly mezi prsty jako písek.


A nakonec pozitivní obrázek, který má navodit pocit, že je přece všechno v pořádku.

Ale věřte mi, není.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lištička Lištička | Web | 8. června 2012 v 11:23 | Reagovat

Zamrazilo mě. Také mám sen. Ne jeden, hned několik snů. Některé jsou menší, jsou to vlastně spíš přání, aby něco bylo tak, jak to já chci mít. Ale potom v sobě nosím sny. A nejsem si jistá, jestli někdy budu schopná je naplnit. Když ne, budu tím vinna pouze já sama. Vím, že to chci. Strašně moc. Ale zároveň mám strach. Sama ze sebe a taky z toho, co by se mohlo stát, kdyby se můj sen splnil. Tvůj článek mi připomněl, jak moc rozporuplné pocity v sobě nosím. Správně bych se teď měla sebrat, udělat za minulostí tlustou čáru a jít s hlavou hrdě vztyčenou plnit své vize, dosáhnout cíle. Jenomže já nemohu. Pořád ještě jsem ustrašená holčička plná obav a pochybností. Mám svůj sen. K realizaci ale přikročit nemohu.

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 8. června 2012 v 17:04 | Reagovat

Ano, to se stává a není to lehké překonat. Někdy se staré rány otevřou nečekaně a zčistajasna a s člověkem to zacloumá. Ale je to jako když vítr zacloumá stromem: když jsou kořeny aspoň trošku v pořádku, poryv přejde a vše se uklidní. Přijdou nové sny a zase se z nich splní jen malá část. Přesto ale snění stojí za to. A nikdy na žádném snu nezávisí úplně všechno.

3 ethnea ethnea | Web | 8. června 2012 v 19:09 | Reagovat

[1]: Diky za prinosny komentar.

[2]: Na tomhle snu bohuzel zaviselo uplne vsechno. Nechci to rozkryvat...

4 mstajer mstajer | Web | 8. června 2012 v 19:23 | Reagovat

Hm... Sny jsou zajímavým útěkem od reality. Nikde ovšem není psáno, že se musí splnit. Naopak. Většina z nich se nikdy nezhmotní, pokud tomu nějakým způsobem (leckdy i poněkud drastickým) nepomůžeme.
Ale jsou i zlé sny. Z těch se člověk probudí velice rád, aby zjistil, že to není tak zlé, jak se zdálo.
Zlé sny ale mají někdy ty tendence pronikat do reality, aniž by je v tom člověk jakkoli podporoval.
Probůh, co to blábolím...
Kdysi mi kdosi v krizi říkal: "To bude dobrý... To bude dobrý..."
To bude dobrý.

5 Livien Livien | Web | 9. června 2012 v 20:11 | Reagovat

Nejtěžší na zklamání je se mu nepoddat a vyjít z něj silnější a se zkušeností, kterou jsme do té doby neměli.
Vím, že to zní hloupě až nemožně. Osobně patřím mezi snílky, kteří si vytyčují jeden sen za druhým a snaží se je plnit. Když se nezadaří, říkám si, jestli to tak prostě nemělo být, protože mě čeká něco lepšího. (Teď teda ale vyznívám jako neuvěřitelný fatalista. :D Což úplně nejsem.) Ale většinou hned za rohem čeká něco dalšího, tak zkus jen pořádně otevřít oči. :)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. června 2012 v 21:48 | Reagovat

Nakonec se ti nějaký sen splní.
Horší je, když se vyplní noční můra.
Fotka je parádní.
Zachycení mžiku.
Neopakovatelnosti chvíle.

7 Amelie Amelie | Web | 10. června 2012 v 14:00 | Reagovat

Má drahá, přeji ti, aby se tvé sny plnily, alespoň trošku. A možná se někdy splní i tento sen, NIKDY NEříkej NIKDY.

8 ethnea ethnea | Web | 11. června 2012 v 0:21 | Reagovat

Dekuji vsem za hezka slova.

Nektere sny se uz nesplni. To neni jako ztratit lasku. Cas se neda zastavit.

9 Vendy Vendy | Web | 12. června 2012 v 23:36 | Reagovat

Některé věci se skutečně nedají vrátit. A je to jako zabouchnout dveře a navždy ztratit klíč. A vědět, že nikdo tyhle dveře už nedokáže otevřít...
Některé ztracené ráje jsou ztracené. A některé věci se prosypou jako písek. Asi rozumím tvému smutku, i když nevím, o co konkrétně jde. Ale o ztrátách a bolesti něco vím.
Jen... jsme silnější, než si myslíme. I ty jsi silnější, než se ti teď možná zdá... Tak moc bych ti přála, zlatíčko, aby se tvé přání splnilo.
V takových chvílích, když je mi hodně zle, si vybavuji jeden citát.
Bože, dej, ať se smířím s tím, co změnit nemohu,
Dej, ať změním to, co změnit mohu,
Dej, ať jedno od druhého rozeznám.                František z Assisi

Trochu světla do tvých očí posílám po větru...

10 ethnea ethnea | Web | 13. června 2012 v 5:13 | Reagovat

[9]: Dekuju, ten citat znam, vzdycky jsem ho milovala, ale asi jsem stale nedokazala dospet do veku, kdybych se podle nej dokazala ridit.

11 miriabel miriabel | Web | 14. července 2012 v 19:30 | Reagovat

Taky jsem měla sen, který se nesplnil. A o pár let později se mi díky tomu vyplnil jiný, který je nakonec ještě lepší než ten předchozí... Chtělo to jen čas, díky kterému získáš nadhled... Moc ti přeju, aby tenhle smutný příběh skončil stejně šťastně jako nakonec dopadl ten můj :)
Nicméně jsem přesto ráda, že ses přesto nepřestala věnovat tomu, co tě baví. Fotka je pohádková. Krásná :)

12 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 16. července 2012 v 9:32 | Reagovat

Chápu, jaké zklamání asi prožíváš a rozumím i tvému výrazu: "záleželo všechno". Ale můžu tě ujistit, že i když to tak teď vnímáš, není to pravda!!! Neexistuje sen, na němž by záleželo všechno! Je mi už 44 let a tak jsem v životě už o pár snů a iluzí přišel. V té chvíli jsem se cítil přesně tak, jako ty! Myslel jsem si, že jsem prohrál život, že teď už nic nebude mít smysl.
Jsem věřící a to mi vždycky pomohlo jít dál. S odstupem času děkuji Bohu, že se některé moje sny a přání nikdy nevyplnily!
Některé věci se nám jeví, jako by byly obrovsky významné. Ale když příjde hlemýžď k lopuchovému listu, vidí obrovskou překážku. Slon si téhož listu ani nevšimne. Život je hodně o nadhledu. Tvým úkolem je neustále osobnostně růst, abys měla ten potřebný nadhled a žádnou ztrátu snu nepovažovala za fatální!

PS: Ať ti iPhonek dobře slouží!

13 Lucerna Lucerna | Web | 9. srpna 2012 v 23:30 | Reagovat

Ten skrabanec uprostret nez nasepta..
Su sny a sny.. Treba niektore pochovat a ine uchovat ;-)

14 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 1. září 2012 v 0:15 | Reagovat

Proč se schovávat za pozitivní obrázek, když ti ve skutečnosti dobře není? Každý má právo na radost, ale i na smutek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama